next up previous
Next: Z práce obecního zastupitelstva Up: O historii obce a Previous: Roku 1410

Mladá chasa

Chýně. Dne 7. dubna l. p. 1940 jsme konali velmi slavnostní sedění, při kterém byl předán sous. pantatínkovi Vobořilovi a jeho milé tetičce diplom k jejich 25letému jubileu v manželství. - Po této tak krásné a velice významné události následovala druhá. - Mladá chasa založená na popud našich dvou dobrých a vážených pracovnic, panímaminky Svobodové a tetičky rycht. Matějkové, přikročila ke konšelskému stolu, aby do rukou našeho mladého, ale zato váženého souseda rychtáře Svobody složila slib. Bylo to 12 hezkých švarných jinochů a 13 ještě krásnějších děvčátek. Po slibu byly volné návrhy, kteréžto příležitosti si nenechal ujíti rychtář Mladé chasy s. Jar. Fremund a žádal jménem Mladé chasy, aby sousedé a tetičky neodcházeli, ale aby je podpořili na jejich prvním večírku, který se konal v 5 hodin v tentýž den. Žádost s. rycht. Mladé chasy se vyplnila a při sčítání příjmu z večírku viděli jsme úsměvy ve všech mladých lících, což je tak rozradostnilo, že se usnesli ihned 21. dubna pořádati ustavující zábavu založení Mladé chasy. Požádali souseda Pecha a jeho tetičku o vyučování české besedy, což oba přislíbili a již 10. dubna večer se začalo učit s veškerou láskou a pílí. - Na týden před zábavou požádali souseda rychtáře Kulhánka o opravu české besedy, což tento rád učinil, besedu opravil po novém způsobu, ale ještě Mladou chasu naučil tanci po našem, což Mladá chasa radostně přivítala. - Odpoledne se začalo s okrašlováním sálu a aby vše na 21. dubna bylo co nejlepší, odeslali pozvánky a oznámení různým baráč. korporacím atd. Mladá chasa nemohla se dočkati tohoto dne. Když konečně nadešel, zase bylo starostí, jak se povedou ony dva tance, kterým se takřka pár hodin učili. - Přes všechno strachování dopadly tance výborně a pokladna též; za to nutno poděkovati sousedům a tetičkám ze Střešovic, Zličína, Červeného Újezda, Stodůlek a též nescházel ani soused Kulhavý. Všem hostům, sousedům a tetičkám srdečně děkujeme a nezapomeneme.

Přetištěno z publikace Baráčník, ročník XXXXII


next up previous
Next: Z práce obecního zastupitelstva Up: O historii obce a Previous: Roku 1410
2006-10-06