next up previous
Next: Jak dopadla anketa Up: Základní a mateřská škola Previous: Historie naší školy

Stravování ve školní jídelně

Zdraví je největší hodnota, se kterou člověk disponuje. Bohužel si tuto hodnotu uvědomujeme, až když ji ztrácíme. Dnes již každý ví, že nezastupitelnou úlohu při ochraně zdraví má strava. Zamysleme se proto nad tím, jak ke zdravé stravě přistupujeme, jak k tomu vedeme i své děti. Děti velice rády napodobují dospělé - rodiče, vychovatele. Je proto především na nás, jaký příklad dětem dáváme. Úcta ke zdraví je i úctou k sobě samému.

Jak se stravujeme ve školní jídelně?

Naším cílem je, abychom dětem zajistili zdravou, plnohodnotnou a pestrou stravu. Samozřejmě že toto nelze plnit pouze ve ŠJ, je především na rodičích, jak dětem doplňují celodenní příjem živin.

Ve školní jídelně se stravuje 24 dětí z MŠ, 18 dětí ze ZŠ, 8 pracovnic školství, 5 důchodců a 6 cizích strávníků. Cena oběda je určena podle platných předpisů daných vyhláškou. Děti v MŠ platí za celodenní stravu 20,50 Kč, děti ze ZŠ platí za oběd 13 Kč, norma pro dospělé je 14,40 Kč. Dospělí samozřejmě připlácí na provoz jídelny. Žádné dotace na stravování nedostáváme.

V roce 1991 byly všechny školy vyzvány školskými úřady, aby se zapojily do ozdravného programu - Zdravá výživa. V květnu 1992 byly na školy rozeslány metodické listy vyzývající ke změně některých návyků, resp. zlozvyků ve stravování. Z textu vyjímám: ... rozšíření sortimentu potravin o nové druhy zeleniny, obilovin, luštěnin, bezžloutkových těstovin, umožní alespoň částečnou náhradu nadměrného tučného masa ... dále ... ryby prakticky nejsou na jídelníčku ... nadměrný příjem masa nedokáže náš organizmus zpracovat, postačí 2 - 3x za týden, doporučuje se snížit obsah cukru a naopak zvýšit obsah škrobů obsažených zejména v zelenině, obilninách a luštěninách.

Společně s metodickým listem byly zaslány recepty, podle kterých se doporučuje zařadit do jídelníčku neznámé druhy potravin, především recepty s použitím sojových bobů, sojového texturátu (sojové maso), obilovin apod. Dále byla zaslána tabulka na sestavení jídelního lístku tak, aby se jídla v průběhu jedenadvaceti dnů neopakovala.

Na poradě vedoucích jídelen v září 1992 vyzvala tehdejší metodička stravování pí. Dvořáková všechny vedoucí kuchařky a hospodářky, aby tento program postupně zaváděly do školních jídelen. Byla nabídnuta přednáška o zdravé výživě, dále víkendové a týdenní semináře pro pracovnice školních jídelen. Většina vedoucích jídelen k tomuto projektu přistupovala kladně, problém však byl v personálním obsazení kuchyní. Kuchařky měly zaběhnuté svoje zvyky, příprava oběda nevyžadovala mnoho práce, dětem chutnalo, spokojenost byla na obou stranách. Naproti tomu příprava zdravé výživy vyžaduje mnohem víc práce nejen při přípravě jídel, ale i shánění potravin a propočítávání nutričních hodnot. Ani osvěta mezi lidmi nebyla tehdy tak velká, někdo se přikláněl ke zdravé výživě, někteří stáli tvrdošíjně na svém zastaralém způsobu stravování. My jsme vsadili na zdravý rozum a inteligenci rodičů našich dětí a na jaře v roce 1993 jsme se rozhodli, že se k tomuto projektu přihlásíme. Nejprve jsme pro rodiče připravili přednášku MUDr. Váchy, paní kuchařky - pí. Gutenbergová , pí. Hašková, pí. Zabloudilová připravily ochutnávky netradičních jídel. Pan doktor rodičům vysvětlil význam způsobu stravování. Na schůzce byli přítomni nejen rodiče dětí, ale i občané z obce a okolí.

Od září 1993 za spolupráce ŠÚ, OHES a pediatra jsme začali se zdravou výživou. Dobrým pomocníkem nám byly normy Receptury zdravé výživy, které byly rozeslány do všech jídelen a které vydala Společnost pro zdravou výživu. Tyto normy používáme dodnes.

Znovu jsme uspořádali schůzku rodičů, paní kuchařky nám opět připravily další ochutnávky, přišel mezi nás opět pan doktor, paní doktorka Landová a přizvali jsme ještě pracovníky Country life, kteří připravili pro rodiče výstavku sortimentu potravin, které je možno zakoupit v prodejně v Hostivici.

Nastala nám mravenčí práce - semináře, školení, osobní studium odborné literatury, konzultace s OHES, KHES, ŠÚ, lékaři. Samozřejmě že ne vždy jsme se setkali s pochopením některých rodičů, překonávali jsme mnohé překážky, ale vědomí, že to vše děláme pro zdraví dětí, nás povzbuzovalo. Každý nový školní rok rodiče seznamujeme s netradičním způsobem stravování, zatím jsme se nesetkali ze strany rodičů dětí z MŠ s velkými problémy.

Jídelníček sestavujeme dlouhodobě na 8 týdnů, snažíme se dodržovat metodické pokyny, aby se jídla v měsíci neopakovala. Strava je pestrá a plnohodnotná. Děti denně dostávají čerstvou zeleninu nebo ovoce. K obědu jako přílohu zeleninu čerstvou nebo sterilovanou - kysané zelí nebo červenou řepu, pravidelně 1x za týden mají moučník. Snažíme se, abychom dodržovali i správnou energetickou hodnotu jídla. V jídelníčku jsou zastoupeny všechny druhy potravin - obiloviny (rýže, vločky, kroupy, pohanka, jáhly), luštěniny (čočka, hrách, fazole, soja, cizrna), dále všechny dostupné zeleniny (v zimním období hlavně brokolice a kysané zelí). 1x v měsíci vaříme sladké jídlo, houskový knedlík, bramborový knedlík, 2x v měsíci připravujeme pokrmy ze sojového masa (čínu, ptáčky, špagety), 2x v měsíci polévku gulášovou nebo dršťkovou a 1x za měsíc používáme sojové maso do rizota nebo zapečených těstovin. Samozřejmě že vaříme i maso. To máme pravidelně 2x v týdnu jako hlavní jídlo a jedenkrát týdně polévku (ragú, drůbeží, ovarovou). Přednost dáváme masu bílému - králík, kuře, krůta a ryby. Výsekové maso máme 3 - 4x za měsíc. Uzeniny a uzené maso ani vnitřnosti nejsou vhodné pro děti do 10ti let, proto je do jídelníčku nezařazujeme. Snažíme se dodržovat nutriční hodnotu, proto kombinujeme různé druhy potravin - např. luštěniny s obilovinami, maso se zeleninou apod. Obiloviny zařazujeme pravidelně. Každý týden máme rýži, 1x za měsíc kroupy (jeden měsíc krupoto, druhý šoulet), 1x za měsíc pohanku - nastavovanou kaši. Jinak obiloviny používáme často jako zavářku do polévky. Luštěniny 4x za měsíc jako hlavní jídlo, dále z nich připravujeme polévky nebo saláty. Tím jsem zhruba vyčerpala skladbu jídelníčku. Myslím, že strava je pestrá a pro děti zdravá. Dětem v MŠ jídlo chutná, samozřejmě že se najdou i takové, které to nebo ono nemají rády, ale s tím se jistě setkáváte i doma. Samozřejmě že oběd ve školní jídelně nemůže nahradit celodenní příjem potravy, proto je důležité, zejména u školních dětí, aby dostávaly do školy přesnídávku a svačinu. Denní energetický příjem je doporučen následovně: 20 % snídaně, 10 - 15 % přesnídávka, 30 - 35 % oběd, 10 - 15 % odpolední svačina, 20 % večeře. Důležité je i dodržovat správné intervaly mezi jídly. Účelný režim dne je základem pro vytvoření správného režimu výživy. Dávky potravy musí být přes den vyváženě rozděleny. Důležité je nejen to, co jíme, ale i jak jíme. Je na rodičích a vychovatelích, jaké návyky stolování v dětech pěstují. Lidská strava je věcí lidské kultury a úcta k jídlu by měla být samozřejmostí. Chvilka uklidnění, vhodné prostírání, vhodné podávání jídla a hlavně dobrý příklad dospělých je to nejlepší, co můžeme pro děti udělat.

Františka Sedláková















next up previous
Next: Jak dopadla anketa Up: Základní a mateřská škola Previous: Historie naší školy
2006-10-06