next up previous
Next: Stravování ve školní jídelně Up: Základní a mateřská škola Previous: Základní a mateřská škola

Historie naší školy










Tuto památní knihu zřídila zdejší místní školní rada nákladem obecním a nížepsaný snažil se všemožně, by ji nejstaršími památnostmi pokud lze započal. K tomu účeli opatřil si výtah z památné knihy školy Ouhonické, prohlédl zde staré šk. katalogy a staré úřed. spisy obecního úřadu, tázal se nejstarších věrohodných občanů v příčině býv. stavu školy a učitelstva, jakož i požádal dědice Hodkovy (býv. učitele) za půjčení jeho některých úřed. listin.

Počato v Chýni dne 20. června 1878.






Jednoho nevlídného únorového odpoledne jsem navštívila okresní archiv, abych se dopátrala nejstarší minulosti chýňského školství. Byla mně zapůjčena první kronika naší školy. S rozechvěním jsem ji otvírala a četla úvodní zápis. Zaujal mě a hned jsem pokračovala dál. Dozvěděla jsem se, že v 18. století vaše praprapraprapraprababičky a praprapraprapraprapradědečkové museli do školy až do Ouhonic. Ne všichni navštěvovali školu pravidelně. Například v roce 1791 ze 17 chlapců a 13 dívek navštěvoval školu 1 pilně, 10 přetržitě a 19 docela nic. Ale nemyslete si, že se neučili.

Pročež větší část dítek školních navštěvovala od pradávna domácí soukromé učitele, které rodiče potravinami rozličnými štědře odměňovali. Dosud se pamatuje v roce 1816 starý muž Ján Eckstein, mistr krejčovský a domkář čís. d. 9, jenž při svém řemesle a malokrámském obchodu své ženy stařeny vyučoval šk. dítky ve svém bytu a za něho i Josef Mach, zedník a domkář čís. 5 též doma. Až v roce 1818 usadil se zde Filip Větrovec, zedník z Úhonic, narozen 2. května 1778 v Ouhonicích, jehož si obec zde za jediného soukromého učitele zvolila. Vyučovalo se v čís. 40.

Pokračuji v četbě a dozvídám se, že v roce 1820 zde učil František Čapek, výborný hudebník. Po něm přišel z Hostouně Josef Čermák, ale ten učitelství zanechal a dal se se šumaři do Pruska a tam se mu prý jako kapelníkovi dobře dařilo. Další byl František Kříček v roce 1824 a po 12 letech odešel na farní školu do Dolánek.

Vybavuji si v paměti znalosti ze studia dějin českého školství a vzpomínám si, že v celém rakouském císařství v 70. letech 18. století byly školy rozděleny do tří kategorií:

Triviální - jedno až dvoutřídní, zřizované při farách a při filiálních kostelech (proto v Chýni škola zřízena nemohla být).

Hlavní - tři až čtyřleté (v každém kraji jen jedna).

Normální - s rozšířenou osnovou školy hlavní, zřizované jen v zemských městech, při nichž vytvářené tzv. preparandy pro přípravu učitelů.

Se zájmem listuji v kronice a dočítám se kolik strychů pšenice, žita, ječmene, kolik věrtelů hrachu učitel dostane...

Pro topení školy dva sáhy dříví a celý sobotáles dle předpisů školního zřízení jemu přináležeti bude.

O všech těchto náležitostech se sepisuje protokol, který se uzavírá v úřadě dohližitelství národních škol okresu Slánského. Uvádějí se i čísla stavení, kde bude učitel bydlet, kde se bude vyučovat. Stále častěji se objevují příjmení, která důvěrně znám ze školy.

Putování po domech skončilo v roce 1864 otevřením nové školní budovy. Stojím před záhadou. Ve všech stavebních dokumentech uložených ve škole je jako rok otevření školy uváděn rok 1855. Kdy byla tedy škola vlastně otevřena?

Lenka Štrosová


next up previous
Next: Stravování ve školní jídelně Up: Základní a mateřská škola Previous: Základní a mateřská škola
2006-10-06