next up previous
Next: Chýně - tvrz Up: O historii obce a Previous: Před deseti lety

Hradní vodovod

Pražský hrad, sídlo mnohých knížat, králů a prezidentů, zná asi každý obyvatel i té nejzapadlejší vísky. Přibližně jedenáct století je symbolem našeho státu.

Už podstatně méně je těch, kteří ví, že součástí naší obce je dílo, které bylo vybudováno právě pro potřeby Hradu.

Proto jsem do tohoto čísla Chýnovin připravil článek o této zajímavé technické památce, která má přímý vztah k naší obci. Věřím, že i tento článek pomůže k tomu, abychom si uvědomili, jak zajímavou a složitou historii má naše obec a její nejbližší okolí.

Jak se v průběhu staletí postupně zvětšoval hradní areál, zvyšoval se počet lidí, kteří zde žili, a narůstala postupně i spotřeba vody v tomto prostoru.

Řadu staletí stačilo zásobování ze studní, které se nacházely přímo na území Hradu. Nejznámější byla studna, hluboká 66 metrů, vyhloubená do skály poblíž Bílé věže. Její dno bylo jen 5,5 metru nad hladinou Vltavy. Byla to jedna z nejhlubších studní v Čechách.

Mimo ní vzniklo postupně větší množství studní v areálu Hradu, ale ty v průběhu času nestačily spotřebě, a proto byly hledány další zdroje, například potok Brusnice, který pramení na pozemcích Břevnovského kláštera. Další zdroj byl nalezen ve Střešovicích, na místě vinice zvané Andělka. Z toho vyplývá, že další zdroje vody byly hledány vždy přibližně na západ od Hradu, což je dáno především polohou Hradu na ostrohu nad Vltavou, kdy přirozený spád terénu směrem k Hradu je právě od západu.

Po nástupu římského císaře a českého krále Rudolfa II., který vládnul v letech 1576 - 1611 a který si za svoje sídelní město zvolil Prahu, se Hrad stal středem politického života Království českého, ale i celé Říše římské národa německého.

Císař Rudolf hledal velkorysé řešení pro zvýšené nároky na spotřebu vody. Tato spotřeba prudce narostla v souvislosti s budováním zahrad v areálu Hradu a potřebou jejich zavlažování. Proto byl navržen hradní vodovod na užitkovou vodu, který začínal právě na území naší vsi. Úplný začátek má tento vodovod tam, kde se dnes říká "Za kanálem", to znamená prameniště malého potůčku za tratí směrem k Hájku. Tento potok je jedním ze zdrojů vody, kterým se plní rybník Bašta. Právě tímto rybníkem začínal hradní vodovod, pokračoval Nekejcovský rybník (ten byl za Břevským rybníkem směrem k Sobínu), dále byl Břevský rybník, Kala (uprostřed bažantnice), Litovický, odtud odtékala voda Litovickým potokem do Ruzyně, z pravé strany měl přítok zvaný Zvonický potok, který přiváděl další vodu od obcí Sobín, Zličín a Řepy. Dále vede tok Litovického potoka podle severozápadní zdi obory Hvězda do Liboce. Zde byl vybudován oddělovač vody, který zajišťoval oddělení potřebného množství vody, která odtékala do rybníka zvaného Markétský. Přebytečná voda byla odváděna do Šáreckého potoka. Z Markétského rybníka byla voda vedena otevřeným příkopem Vokovicemi, Veleslavínem a Střešovicemi do zásobního rybníka v Bažantnici na území Hradu. Z tohoto rybníka byla voda rozváděna dřevěným potrubím na různá místa v areálu Pražského hradu, kde sloužila především k zavlažování zahrad, a to jak okrasných, tak užitkových. V této souvislosti je třeba připomenout, že ještě v minulém století byla část území Prahy zásobována vodou vedenou dřevěným potrubím spojovaným železnými zděřemi.

Tento systém zásobování Hradu užitkovou vodou se v hlavních částech dochoval dodnes. V roce 1918, v době vzniku samostatného československého státu, zbývaly z původních sedmi rybníků, které bývaly součástí hradního vodovodu, pouhé tři, a to Bašta, Břve a Kala. Z ostatních, Litovického a Strahovského, zbyly pouze hráze. Bašta, která byla původně majetkem premonstrátů, byla v souvislosti s pozemkovou reformou v roce 1925 převedena do majetku státu.

Po roce 1918, kdy se stal Hrad sídlem prvního prezidenta a hlavním architektem Hradu byl jmenován Josip Plečnik, který plánoval využití tekoucí vody pro oživení hradního areálu. Dále se zvyšující potřeba vody pro udržování čistoty volných prostranství Hradu, zavlažování zahrad a další potřeby vedly správu Hradu k záměru rekonstruovat hradní vodovod.

Tímto úkolem bylo pověřeno ministerstvo veřejných prací, které jmenovalo ing. Bartoška přednostou Stavební kanceláře pro hradní vodovod pražský a zámecký v Lánech. Ing. Bartošek prostudoval všechny starší plány vodovodu a vypracoval program rekonstrukce.

V roce 1921 byly vypracovány plány rekonstrukce a v roce 1922 byla rekonstrukce zahájena. Její součástí bylo položení potrubí, kterým byla voda vedena od Střešovic do areálu Hradu tak, aby voda dříve vedená příkopem na povrchu nebránila stavebnímu rozvoji obcí ležících na jeho trase.

V letech 1924 - 1925 byl obnoven Litovický rybník, v roce 1933 byly opraveny hráze rybníků Kala a Břevského a byla vyčištěna jejich dna, zanesená bahnem. Stejné práce byly provedeny i na Baště.

Rekonstrukci hradního vodovodu provázely různé spory a provádění prací lákalo pozornost veřejnosti, tisku, stala se předmětem interpelací v parlamentu, zkrátka, byla to stavba v třicátých letech všeobecně známá. Ještě v roce 1937 byl uváděn do provozu gravitační vodovod v délce 3700 m, který byl součástí rekonstruovaného vodovodu.

Celá rekonstrukce tak, jak byla ve 20. letech plánována, nebyla zřejmě nikdy úplně dokončena. Od 1. ledna 1956 byl hradní vodovod převeden pod správu Pražských vodáren a 1. července 1997 bylo právo užívání hradního vodovodu předáno zpět správě Pražského hradu.

Rybník, který vybudovala naše obec v letošním roce, je na stejném místě a v přibližně stejné velikosti jako původní Strahovský (nebo také Starý) rybník, o kterém je zmínka výše.

Až někdy navštívíte zahrady Pražského hradu, vzpomeňte si, že jsou a hlavně byly zavlažovány vodou přicházející z naší obce. Velká část tohoto vodovodu je na celé trase až na Hrad dochována a skýtá námět na zajímavý výlet pro každého, kdo se zajímá o historii svého okolí. Jedná se o významnou památku z oboru vodárenství a zároveň o příklad vysoké technické úrovně, s jakou uměli naši předci řešit tak náročný úkol, jako je zásobování vodou.

Zdrojem informací pro tento článek byla publikace Klenot města (autor Jaroslav Jásek)

V Chýni 6.12.1999Pavel Fousek


next up previous
Next: Chýně - tvrz Up: O historii obce a Previous: Před deseti lety
2006-10-06