next up previous
Next: Kultura, sport, společenské akce Up: Životní prostředí Previous: Životní prostředí

Pořádek a čistota okolo nás

Začátkem září jsem se vrátila z dovolené, kterou jsem trávila na Šumavě v obci Špičák a jejím krásném okolí, kde si člověk okamžitě zvykne na prostředí udržované v téměř dokonalém pořádku.Návrat do Chýně však pro mě znamenal mírně řečeno šok. Hned první cesta s dcerou na hřiště mě vrátila do "reálu" a přinutila udělat si na kole malou okružní jízdu po vesnici. Bylo na co se dívat.

V ulici Sluneční (za bytovkami) se již od počátku léta začínají kupit igelitové tašky s domovním odpadem, které tu nejspíš odkládá někdo, kdo se neobtěžuje s popelnicemi. Krásný základ pro černou skládku.

Okolí hřbitova, který je nejen místem tiché piety, ale slouží starším občanům i jako místo k popovídání, zarostlé vysokou trávou a kopřivami. Koše přetékající odpadky.

Spousta odpadků naházených u Bašty ve svahu od silnice ke strouze.

Zadní část obecního hřiště, kterou na jaře místní občané vyčistili, aby byla dětem přístupnější - zarostlá kopřivami. Také stromky a keře na jaře vysazené se ztrácí ve vysoké trávě. Zdevastovaná průlezka a koš plný odpadků, které se válí téměř po celé ploše hřiště.

U Rybníčku sice posekaná, ale neuklizená téměř už suchá tráva. A zase plný odpadkový koš. Jen kolem kontejnerů na šrot, o které se starají místní rybář, uklizeno.

Samostatnou kapitolou se mi jeví nepořádek u kontejnerů na tříděný odpad. Kontejnery na plasty a sklo jsou neustále přeplněné. Okolo nich se kupí to, co už se do nich nevejde, a to, co k nim někteří lidé odloží v taškách a pytlech.

A ještě jedno místo, na které jsem byla upozorněna už na jaře. Je jím okolí řízené obecní skládky. Tato je sice oplocená, ale jen částečně. Tam, kde je možné plot obejít, je vyvezeno všechno možné. Od popele přes plastové lahve až po běžný domácí odpad. V dolní části svahu od vyasfaltované cesty (Višňovka) trčí různé armatury, kusy betonu, potrubí a jiné neidentifikovatelné, dosti rozměrné předměty, ale i celé pokácené křoviny a menší stromy.

Toto všechno mě (ale nejenom mě) donutilo k zamyšlení co s tím. Nepořádek v dolní části obecní skládky by bylo možné zavést zeminou tak, aby toto místo přestalo být nebezpečné pro děti, které si sem občas chodí hrát.

Obecní hřiště má v bezplatném pronájmu místní Sokol. Smlouva mezi obcí a Sokolem není sice příliš konkrétní, ale zdá se, že o pořádek by se měl starat právě on. Tohle řešení není moc šťastné. Sokol má 40 členů a jejich příspěvky stačí pouze na udržení jeho chodu a občasné posekání trávy v prostoru hrací plochy pro fotbal. Navíc hřiště slouží všem obyvatelům obce, především dětem a také škole. Takže by se na jeho údržbě měla podílet i obec, což by podle pana starosty neměl být problém.

Co se týká přeplněných košů, odložených tašek s odpadem, neuklizené trávy a jiných odpadků, které se po Chýni povalují, je situace jasná. Zákon o odpadech říká, že ve chvíli, kdy se odpad od občana octne za hranicí jeho pozemku, stává se vlastnictvím obce a ta je povinna se o něj postarat. V Chýni máme dva tzv. "obecní zaměstnance", kteří by se o toto měli starat. To by se mělo týkat i úklidu okolo kontejnerů, obzvláště u místního obchodu p. Janovského. Je velkou ostudou, že právě zde , na tak frekventovaném místě je situace nejhorší.

U kontejnerů na tříděný odpad je navrhovaných řešení více:

1. Kontejnerů (hlavně na plasty) je málo, proto by se měly buď častěji vyvážet nebo by se měl zvýšit jejich počet.

2. Kontejnery jsou nerovnoměrně rozmístěny, takže zatímco někde už přetékají, jinde jsou ještě poloprázdné. Měly by se tedy rozmístit tak, aby je lidé mohli plnit rovnoměrněji.

3. V obci by se mohl zřídit tzv. sběrný dvůr, kde by byly shromážděny všechny kontejnery, takže udržování pořádku by bylo mnohem snadnější. Problémem však je pozemek, který obci chybí (možná by se ale dal pronajmout) a pak to, že by někoho delší cesta ke kontejnerům mohla odradit od třídění odpadů.

Domnívám se, že nejschůdnější je právě bod 1. Firma Komeko vyváží tříděný odpad ve všech obcích, se kterými má uzavřenou smlouvu, pravidelně pouze dvakrát do měsíce. Ale pokud si to obec přeje, je ochotna vyjet i mimo pravidelný svoz, aniž by si účtovala zvláštní taxu za cestu z Kamenných Žehrovic. Takže obec zaplatí jen běžnou cenu za 1m$^{3}$ odpadu, což u plastů činí 400 Kč. V loňském roce zaplatila obec za odvoz tříděného odpadu necelých 60 000 Kč. Pokud by se tento odpad vyvážel přibližně třikrát do měsíce (což by podle mého stačilo a týkalo by se to hlavně letních měsíců), znamenalo by to navýšení asi tak o 30 000 Kč. To sice není vůbec málo a týká se to peněz nás všech, ale zdá se mi, že za vylepšení vzhledu obce by to stálo.

I my sami můžeme pomoci. Pokud se budou plastové lahve důsledně sešlapávat, nebudou se kontejnery plnit tak rychle.

K této problematice jsme pro vás připravili malou anketu, ve které bychom rádi uvítali nejen vaše odpovědi, ale i názory a jiné možnosti řešení tohoto problému, které vás napadnou.

Obec má v oblasti odpadů své povinnosti. Ale nejen ona. Těm občanům, kteří své odpady odkládají mimo místa k tomu určená, hrozí při přistižení pokuta. Té se mohou dočkat například i ti, kteří odkládají tříděný odpad (byť zabalený) ke kontejnerům místo do nich, i když jsou v té chvíli plné.

Pořádek v obci považuji za velice důležitou záležitost. Nejen proto, že je vizitkou, která zaujme na první pohled. Pokud obec není schopna udržovat vesnici v čistotě, je to, jako by přímo říkala, že nepořádek je normální a všichni se podle toho mohou chovat. Naproti tomu čisté kulturní prostředí má schopnost kultivovat i otrlejší jedince. Také pro děti je důležité, v jakém prostředí vyrůstají, protože i to ovlivňuje jejich současný i budoucí vztah k životnímu prostředí.

Světla Truksová


next up previous
Next: Kultura, sport, společenské akce Up: Životní prostředí Previous: Životní prostředí
2006-10-06