next up previous
Next: Životní prostředí Up: CHYNO2 Previous: Šplechty a výšplechty dětí

Z kroniky obce

Světovou válkou postižena byla obec v mnohém směru.

Při vyhlášení mobilizace dne 26. července 1914 byli mobilizační vyhláškou povoláni do zbraně všichni vojenskou službou povinní muži tzv. "první výzvy" ve stáří do 36 let a "druhá výzva" do 42 let.

Padli nebo zemřeli tito vojíni z Chýně:

Doubrava Josef, ženatý, otec 3 dítek, nezvěstný z bojů u Ruské Ravy 30. srpna 1914.

Šebek Emanuel, svobodný, truhlář č. 12, raněn v Srbsku, zemřel v Bystřici ve Slavonii 14. listopadu 1914.

Balabán Štěpán, kolář, ženatý, otec 4 dítek, raněn v Srbsku, zemřel ve Valjevu 18. listopadu 1914.

Procházka Vratislav, svobodný, syn rolníka č. 24, padl u Lublanky v Rusku dne 31. ledna 1916.

Vlach Josef, svobodný, gymnasista, syn zřízence dráhy č. 52, padl u Gol de Brete v Italii dne 11. prosince 1917.

Šafr Jaroslav, ženatý, zemřel v r. 1918 v Rusku v zajetí.

Hrdina František, obuvník, ženatý.

Lefler Bedřich, ženatý, tesař, zemřel v Taškentu v Rusku v zajetí dne 1. srpna 1920.

Mimoto Čech Vojtěch, kovář, ženatý, byl nezvěstný od 4. ledna 1919 a považován byl za mrtvého. Poslední zprávy o něm došly z Kunkuru v Sibiři z ruských legií. Vrátil se však dne 23. července 1922.

Z vojínů, kteří byli v legiích, vrátili se:

Lefler Alois, poručík 21. pluku francouzských legií, ženatý. Fingrhut Ladislav, svobodný, střelec 31. pluku italských legií. Frühauf Antonín, ženatý, střelec hanáckého pluku ruských legií. Hodek Antonín, ženatý, četař 33. pluku italských legií. Rajtora František, desátník slezského pluku č. 8 ruské legie. Borovička Václav, ženatý, střelec ruské legie, Sibiř.

Koncem srpna r. 1915 zřízeny byly v obcích tzv. "chlebové komise", které přidělovaly dle počtu členů rodin nezemědělských na nákup mouky nebo chleba chlebové lístky. V roce 1915 připadlo na dospělého člověka na den 320 g chleba, v roce 1917 již jen 280 g. Děti měly dávku zmenšenou o 70 g. Na lístky kupovalo se dále mýdlo, soda, cukr, káva, tuky, maso, tabák.

Od 1. května 1916 a od 16. dubna 1917 zaveden byl tzv. "letní čas". V říjnu v r. 1918 rozšířila se v obci tzv. "španělská chřipka". Úplná vyčerpanost Rakouska-Uherska a Německa přivodila konečně pád těchto mocností. Rakousko-Uhersko kapitulovalo 28. října 1918.

Padlým a zemřelým vojínům ve válce postaven pomník "Na věčnou paměť". Popud k jeho zbudování dal občan zdejší Jindřich Lefler č. 80. V obci vykonána sbírka peněžitá a rolníci svými potahy obstarali dovoz potřebného materiálu. Uznání zaslouží též vydatná pomoc rolníka Štěpána Procházky č. 24.

Dne 14. srpna r. 1921 byl pomník slavnostním způsobem odhalen. Na pomníku umístěny byly fotografie padlých a zemřelých vojínů. Když se Vojtěch Čech č. 12 vrátil, byla jeho fotografie sňata. V oválu po ní nachází se nyní rok jeho návratu. Kolem pomníku nasypáno bylo 9 hrobů, jež pozůstalí osazují květinami.

vybrala Milada Šťastná


next up previous
Next: Životní prostředí Up: CHYNO2 Previous: Šplechty a výšplechty dětí
2006-10-06