next up previous
Next: Šplechty a výšplechty dětí Up: Základní a mateřská škola Previous: Mateřská škola

O staré fotografii

Koncem května nám do redakce Chýnovin přišel první dopis, a to z Plzně. Paní Marie Bělková, roz. Slabochová, která si při návštěvě Chýně též zakoupila Chýnoviny, nám v něm poslala fotografii chýňských školáků z roku 1934. Pro zajímavost fotografii otiskujeme (na titulní straně) a přidáváme ještě něco na víc.

Myslím si, že je dobré naslouchat minulosti, abychom mohli porovnávat, jak se žilo a žije a jak se vše mění. Vypravila jsem se tedy za pamětnicemi, aby nám svými vzpomínkami přiblížily jejich školní léta. Pohovořila jsem nejprve s paní Miloslavou Kejmarovou a o něco později u nás doma poseděly paní Marie Fantová, paní Božena Horáková a paní Marie Andrlová. Paní Kejmarovou a paní Horákovou můžete vidět na fotografii. Nejvýše stojí pan řídící Karel Šmejkal, který bydlel ve škole. Učil 1., 2. a 3. ročník, vpravo stojí pan učitel Josef Lundák, který bydlel ve vsi v nájmu. Učil 4. a 5. ročník. Byl prý dobrý učitel, hrával na housle. Občas používal rákosku (na dlaně), jinak trestal klečením na stupínku zády k dětem, pokud děti zlobily.

Předměty byly podobné dnešním: čtení, psaní, mluvnice, počty, vlastivěda, náboženství, tělocvik, zpěv a práce na zahradě. Sešity a pera s násadkami dostávaly děti zdarma, knihy se na konci roku vracely. Učební pomůcky platil Halířový spolek či spolek Havlíček. Náboženství se vyučovalo jedenkrát týdně, a to jak katolické, tak evangelické. Vysvědčení se psalo známkami. Na konci roku si děti vyrazily na školní výlet, např. jednou jely s panem učitelem Lundákem na žebřiňáku taženém koňmi na Karlštejn. Tělocvičnu škola neměla. Děti cvičily na dvorku nebo mezi lavicemi nebo Na place. Na place se říkalo místu, kde dnes stojí obecní úřad a přilehlému pozemku za ním. Tento plac ještě sloužil jako školní zahrada, kde si děti v rámci výuky pro vlastní spotřebu pěstovaly zeleninu. Na okraji placu vysadil pan řídící Knop asi v roce 1926 čtyři lípy, stojící tam dodnes, a pojmenoval je Čechy, Morava, Slovensko a Slezsko. Jistě jste si všimli, že většina dětí nemá boty. V té době to bylo běžné a nejednalo se o znak chudoby. Plátěnky bylo možno zakoupit u Bati za šest korun. Ve čtvrtek se nevyučovalo, zato v sobotu dopoledne ano. Pod školou na návsi (dnešní křižovatka s telefonní budkou) pramenil potůček Kačenka, ke kterému děti chodily se džbánkem pro vodu na mytí rukou, tabule a pod.

Osoby na fotografii:

1 - p. řídící Šmejkal, 2 - Antonín Bureš, 3 - Helena Kočvarová, 4 - Míla Pytelková (pí. Kejmarová), 5 - ?, 6 - Lída Rajtorová, 7 - Zdeňka Jermanová, 8 - Ladislav Bělka, 9 - Pavlína Jermannová (pí. Chlupatá), 10 - Libuše Vlčková, 11 - Jarka Rajtorová, 12 - Růžena Pokorná, 13 - Jaroslav Rajtora, 14 - Jaroslav Jiras, 15 - Hana Matějková, 16 - Květa Najmanová, 17 - ?, 18 - Vlasta Ernestová, 19 - Jaroslava Šliková, 20 - Jaroslava Holfeldová, 21 - Božena Kopová (pí. Horáková), 22 - Marie Slabochová (pí. Bělková), 23 - Jaroslav Rajtora, 24 - Jaroslav Douša, 25 - p. učitel Lundák

Eva Jelínková


next up previous
Next: Šplechty a výšplechty dětí Up: Základní a mateřská škola Previous: Mateřská škola
2006-10-06