next up previous
Next: Černé uhlí Up: O historii jednoho objevu Previous: O historii jednoho objevu

Železná ruda

Její těžba přímo v našem sousedství má opravdu dlouhou a zajímavou historii.

Přímo v naší obci byla nalezena pravěká pec na tavení železa. Tato pec, kterou můžeme vidět v muzeu v Roztokách u Prahy, byla vykopána v roce 1939 při hloubení základů pro novou stodolu ve statku č. p. 24 u Procházků.

Tento nález dokazuje, že přímo na území naší obce bylo zpracováváno železo ze suroviny nalezené nablízku. Tomu jistě pomohlo, že se železná ruda na mnohých místech dala sbírat bez kopání, přímo na polích, protože její ložiska vystupovala až na povrch.

Ve středověku a potom znovu v 19. století se železná ruda těžila v ložisku, které se nachází mezi Karabinským vrchem a Chrbinou, což je zalesněný hřeben táhnoucí se od Svárova, přes údolí Kačáku k Libečovu a Chyňavě.

Zde se dochovala Vojtěšská štola. Ta byla otevřena a využívána od roku 1853 do roku 1871 pro potřeby kladenských hutí. Po krátké době bylo její využívání zastaveno, protože ruda z nučických dolů byla podstatně dostupnější. Další pokusy o dolování proběhly dokonce v tomto století.

V blízkosti této štoly pracovaly feudální hutě například v Hýskově, Nižboru, na Křivoklátě a dalších místech. Jedna huť dokonce i v údolí Kačáku.

A právě prospektor pracující pro knížecí furstenberské železárny se zasloužil o objev železné rudy v Nučicích.

V roce 1844 hutní ředitel Ant. Majer poslal kutat několik havířů pod vedením Františka Herdy na Zlíchov, kde bylo objeveno ložisko železné rudy.

F. Herda se nespokojil pouze s řízením těžby v tomto místě, ale přitom vytrvale zkoumal okolí. Na jedné průzkumné výpravě se u vsi Nučice dostal k pahorku, na kterém se lámal štěrk na stavbu cesty vedoucí na Karlštejn. Zkušený hutník okamžitě poznal, že zdejší cesty se staví z prvotřídní a na železo bohaté rudy. Dále zkoumal okolí a ruda roztroušená po polích ho dovedla až k výchozu ložiska u Hořelic.

Tento objev znamenal pro knížecí železárny obrovský zdroj kvalitní suroviny. Ve zprávě o tomto nálezu bylo odhadnuto, že ložisko obsahuje kolem tří milionů tun železné rudy. Ložisko bylo pro potřeby knížecích dolů příliš rozsáhlé, a tak se za krátkou dobu objevili další zájemci.

Bratři Kleinové, V. Novotný a V. Lanna se v Nučicích objevili brzy. 22. února 1849 zakoupilo Kladenské kamenouhelné těžařstvo doly Salvátor I, Salvátor II a pravděpodobně i další tři, Ježíš I, II, III u Jinočan. Zaplatilo za ně 20 000 zlatých pražskému měšťanovi Janu Bendelmayerovi. To byly první doly, které toto těžařstvo získalo. Rychle pokračovalo v nakupování dalších rudných dolů a ještě před založením Vojtěšské huti v Kladně mělo 38 dolů na katastru 17 obcí. Zajímavý je vývoj odhadů zásoby rud ve srovnání s původním odhadem z doby objevu ložiska. Tak například v roce 1898 bylo množství odhadnuto na 7 200 000 tun.

Těžba rud v období 1898/99 činila 310 700 tun.

V roce 1907 se těžilo na těchto šachtách: Jinočanská šachta II, šachta III, šachta IV, Chrustenice, šachta Vinice (v Nučicích), šachta Krahulov.

Později byly na některých šachtách postaveny pražící pece, ve kterých se prováděla první uprava rudy. Takové pece byly používány například na šachtě Vinice až do jejího uzavření v 60. letech tohoto století.

S těžbou rudy v této oblasti je spojena řada zajímavostí. Uvedu pár příkladů: Dnešní obec Rudná se původně jmenovala Dušníky. Trasa dálnice do Plzně vede od nejvyššího místa na Rudnou do Loděnic trasou staré císařské silnice, která ale byla dlouhá léta uzavřena vhledem k propadání důlních štol pod ní vedoucích. Náhradní trasa vedla serpentinami, kterými jsme jezdili do Berouna po staré plzeňské silnici.

Nučická šachta Vinice neměla obvyklou těžní věž. Ruda a další materiály byly z hlubiny dopravovány takzvanou svážnou, což byla vlastně pozemní lanovka, pomocí které byly vyváženy vozíky s vytěženým materiálem.


next up previous
Next: Černé uhlí Up: O historii jednoho objevu Previous: O historii jednoho objevu
2006-10-06