next up previous
Next: Zamyšlení o čase Up: Napište nám . . Previous: Márnice na chýňském hřbitově

Dřevo nebo plyn?

Předem musím říci, že odpovědět na tuto otázku není zdaleka jednoduché. Argumentů pro i proti jsou desítky, pocitů a domněnek stovky. Proto berte tento článek spíš jako podklad k zamyšlení , ne jako ekonomický rozbor.

Hodně občanů Chýně vzhlíží k plánované plynofikaci obce jako ke kroku, který nám zajistí pohodlí a také čistý vzduch. Topení plynem má bezesporu řadu výhod, které jsou všeobecně známé, má však také nevýhody, na které se někdy zapomíná. Například plynofikovat starou zástavbu obce nebude levná záležitost a budeme na ni muset hlavně minimálně několik let ještě čekat. Dále, plyn není tak levným palivem, jak by se mohlo zdát, a až dojde k úplné deregulaci cen, bude rozdíl mezi plynem a dřevem ještě větší.

Při srovnávání cen vytápění musíme počítat minimálně s účinností kotle, cenou a výhřevností paliva. Tyto údaje se však mnohdy liší, a tak toto srovnání není jednoduché. Předkládám vám jeden z pokusů na toto téma:

Dřevo, výhřevnost 17 MJ/kg, účinnost zplynovacího kotle 84%, 1 kg dřeva (metrového) s dopravou (Tilia Svárov) - 1, 50 Kč, tj. 10 MJ za 1, 10 Kč.

Hnědé uhlí, výhřevnost 17 MJ/kg, účinnost běžného kotle asi 70%, 1 kg s dopravou (Uhlo Kladno) - 1, 50 Kč, tj. 10 MJ za 1, 30 Kč.

Dřevní brikety, výhřevnost 20 MJ/kg, účinnost kotle 84%, 1 kg - letní cena za celý kamion (CSC Praha 8) - 3, 00 Kč, do ceny je rozpočítána doprava 2000 Kč a záloha na palety 5000 Kč, tj. 10 MJ za 1, 80 Kč.

Dřevní pelety, výhřevnost 20MJ/kg, účinnost kotle 85%, 1 kg - (bez dopravy!) 3, 00 Kč, tj. 10 MJ za 1, 80 Kč.

Zemní plyn, výhřevnost 33MJ/m$^3$, účinnost kotle 90%, 1m$^3$ - 5, 30 Kč (odhad pro rok 2001 - 6, 60 Kč), tj. 10 MJ za 1, 80 Kč (2, 20 Kč).

Další zdražování paliv by mohlo nastat, pokud bude přijat zákon o ekologických daních (teprve se na něm pracuje). Od roku 2003 by totiž byly všechny energie a paliva zatíženy novou daní. Týkalo by se to samozřejmě plynu i palivového dřeva či briket, těžko ale starého pařízku ze zahrady, prken z lešení či hoblovaček z dílny.

Další nevýhodu topení plynem spatřuji v nemožnosti změny dodavatele paliva. Toto monopolní postavení plynárenského podniku je možné zneužít, minimálně využít. Přestože je topení plynem ve srovnání s uhlím nesrovnatelně čistší, při jeho spalování se do ovzduší uvolňuje velké množství CO$_{2}$, které se v atmosféře hromadí a způsobuje známý skleníkový efekt (spalování biomasy je CO$_{2}$ neutrální, viz dále).

Na druhou stranu topení plynem je:

Jedním z kriterií pro zvolení, čím budeme topit, bývá i cena kotle (zde by bylo dobré zvážit i jeho životnost). U plynových kotlů s výkonem 20 kW se cena pohybuje asi od 20 000 Kč výše. U dále uvedených kotlů ústředního vytápění je napsána přibližná konečná cena pro spotřebitele. (Zde vzniká zmatek, jelikož někteří výrobci uvádějí cenu kotlů s DPH 22% někteří s DPH 5% - v případě montáže. Z některých cen není dost dobře poznat, zda je DPH vůbec připočítáno. ) Rozdílné ceny u jednotlivých kotlů mohu těžko posoudit, zde je asi třeba vycházet z osvědčené praxe, že mercedeska bude dražší než škodovka.

Dřevo a ostatní biomasa (sláma, rychle rostoucí dřeviny, zemědělské zbytky, lesní odpad atd. ) je zcela obnovitelný zdroj energie. Zatímco zásoby uhlí, ropy nebo plynu jednou narazí na své dno (a čím blíže ke dnu, tím více budeme platit). Biomasa, ať už se jedná o seno, kůru, roští, slámu či polena, má v podstatě stejnou výhřevnost jako hnědé uhlí. Jinými slovy, spálením 1 kg slámy se uvolní stejné množství tepla jako při spálení 1 kg uhlí. Je tu však jeden podstatný rozdíl, sláma se nám nevejde na lopatku.

Při spalování dřeva se sice také uvolňuje CO$_{2}$, ale pouze tolik, kolik ho zmíněný strom či keř během svého života z ovzduší odčerpal, biomasa je tedy CO$_{2}$ neutrální. Ostatní emise produkované při řízeném spalování suchého dřeva jsou zanedbatelné.

Moderní kotle na dřevo využívají principu pyrolýzy - z paliva se nejdříve uvolní hořlavé plyny, které se tryskou vedou do spalovací komory, kde se za přístupu silně předehřátého vzduchu spalují. Tímto způsobem se dosáhne větší účinnosti kotle. Obdobně se dá spalovat i uhlí. Nejenže ušetříte palivo, ale i silně omezíte kouřivost. Tyto kombinované kotle na dřevo i uhlí vyrábí firma Atmos z Bělé pod Bezdězem (tel. 0326/921404) a splňují limity směrnice pro ekologicky šetrný výrobek. 24 kilowattový kotel je možné pořídit za 30 000 Kč. Firma Atmos, která byla založena roku 1935 vyrábí i plný sortiment zplynovacích kotlů na dřevo až do výkonu 100 kW. Dále nabízí i dva kotle na spalování dřevních pelet ve výkonech 15 a 20 kW.

Nevýhodou topení pevnými palivy je bezesporu velká potřeba místa na skladování paliva, u dřeva o to větší, že musí dva roky ležet, aby vyschlo. Druhou nepříjemností je, že do kotle musíme přikládat, a to několikrát denně a bez pardonu. Dalším problémem je likvidace popela, kterého je však ze dřeva minimum a dá se kompostovat.

Výrobci kotlů se ale snaží, a tak jsou na trhu kromě běžných kotlů i kotle automatické. Firma Viadrus z Bohumína (tel. 069/6083050) vyrábí kotel Ling 25 kW za 49 000 Kč, ve kterém můžeme spalovat černé i hnědé uhlí či dřevní pelety, vše o zrnitosti 4-25 mm. Pomocí šnekového dopravníku si kotel automaticky přikládá a při plném výkonu vyžaduje pouze 5 minut pozornosti denně. Tento kotel stačí obvykle zapálit pouze jednou za sezonu. Je vyráběna i jeho silnější verze s výkonem 42 kW za 64 000 Kč. Firma Viadrus vyrábí kromě velkého sortimentu plynových spotřebičů též litinový kotel na spalování dřeva U 22D s výkonem 25 kW, který se prodává za 20 000 Kč. Dalším výrobcem automatických kotlů je firma Verner, Červený Kostelec (tel. 0441/462135), která přišla na trh s kotlem VA 18 kW za 90 000 Kč spalujícím dřevní pelety. Při minimálním výkonu vydrží hořet bez obsluhy celý týden. Zapalování je elektrické, takže už žádné sirky. Kotel VAP 25 kW - Zeus je ještě navíc vybaven normální spalovací komorou, a tak, když máme chuť, můžeme topit dřevem či dřevním odpadem, když nemáme, přiloží si kotel automaticky pelety ze zásobníku. Za tento kotel však zaplatíme rovných 100 000 Kč. Dřevní pelety, o kterých jsem se už několikrát zmiňoval, jsou vlastně malé dřevěné granule válcového tvaru o průměru 6-12 mm. Vyrábí se z odpadové biomasy (piliny, hobliny atd. ) pouhým slisováním, čímž se docílí velké hustoty výrobku, a tím i velké výhřevnosti v porovnání s objemem. Firma Verner tyto pelety prodává v třiceti kilogramových pytlích za 90 Kč. Zatím však není vybudována distribuční síť, a tak by se nám doprava do Chýně značně prodražila. Pro čtenáře Chýnovin nám firma Verner poskytla pár peletek na ukázku (jsou přiložené v papírovém sáčku).

Kromě již uvedených kotlů automatických je ve výrobním programu této firmy též několik zplynovacích kotlů na dřevo, například V 25 kW za 43 000 Kč. Nabízena jsou též lokální topidla na dřevo Golemek s výkony 6 - 12 kW a kotelny na spalování štěpky či slámy s výkonem až 5 000 kW.

Výrobou zplynovacích kotlů na dřevo a dřevní odpad se zabývá více firem, zřejmě jsem ani všechny nezjistil, a tak uvádím alespoň některé.

Benekov Horní Benešov (tel. 0646/748008) vyrábí snad jediný kotel, a to Ling 25 D o výkonu 25 kW za 27 000 Kč.

STS Jindřichův Hradec (tel. 0331/321273) vyrábí kotle Pyros s výkony od 20 do 55 kW za ceny 33 000 až 74 000 Kč.

Velký výrobce kotlů na plyn, uhlí a elektřinu firma Dakon z Krnova (tel. 0652/794201-5) zařadila do svého výrobního programu i zplynovací kotel na dřevo Gasogen - 24 kW, který stojí 33 000 Kč.

Firma Acejko (dříve Eken) z Bruntálu (tel. 0646/712407) má ve své nabídce sedm kotlů v rozsahu výkonů 16 - 80 kW. Nejmenší z kotlů poněkud vybočuje z řady kotlů výše popisovaných, jedná se totiž o kotel teplovzdušný. Tento kotel ohřívá místo vody pro ústřední vytápění vzduch pro vytápění teplovzdušné, které se dá použít pro vytápění chat, dílen, sušáren nebo i rodinných domků. Největší 80 kilowattový kotel od tohoto výrobce dokáže mimo štěpky, kůry či jiných dřevních odpadů (to ostatně dokáží všechny kotle) spolykat i polena jeden metr dlouhá. Ceny těchto kotlů se pohybují v rozmezí 24 000 - 134 000 Kč.

Při výběru kotle na dřevo bychom mimo jiné měli zvážit i jeho účinnost deklarovanou výrobcem. Rozdíl zanedbatelných pěti procent v účinnosti může během několika let znamenat pořádnou hromadu dřeva, které ušetříme. Také velikost polen, které se vejdou do přikládací komory, má přímý vliv na počet řezů, které jsme nuceni při přípravě dřeva provést.

Jelikož se ale často teorie liší od praxe, požádal jsem několik našich spoluobčanů - majitelů zplynovacích dřevokotlů o stručné odpovědi na dvě otázky.

1. Jak jste se svým kotlem spokojeni?

2. Až bude obec plynofikována, přejdete na vytápění plynem?



Manželé Haškovi:

1. V našem rodinném domě provozujeme zplynovací kotel na dřevo Verner P 25 již 4. topnou sezonu. Tímto kotlem jsme nahradili vytápění koksem, které se nám zdálo být vzhledem k enormně rostoucí ceně koksu krajně neekonomické. Z pohledu provozovatele mohu tedy porovnávat pouze mezi těmito dvěma druhy otopu.

Pracnost při přípravě otopu je podle mě u Vernera nepatrně vyšší, objem prostoru pro uskladnění dřeva je asi o 50% větší. Toto jsou jediné dvě nevýhody topení dřevem. Tyto nevýhody naproti tomu daleko převýší ekonomika provozu, což je pro provozovatele většinou rozhodující. Pro orientační porovnání dnešních cen koksu a dřeva: celková cena topného období v našem domě u vytápění a) koksem - cca 45 000 Kč, b) dřevem - cca 15 000 Kč.

Z toho jasně vyplývá, že náklady na pořízení a montáž kotle Verner P 25 (asi 55 000 Kč) se mi na topení vrátí již za dvě topné sezony. Kotel Verner P 25 má udávanou životnost 30 let. Tato doba je podle mě reálná, možná ještě vyšší. Tento kotel má ekologický týf, takže ani z ekologického pohledu nemůže mít nikdo námitky.

2. Při plynofikaci zdejší obce nebudu žádat ani o přípojku plynu, neboť jen náklady na tuto přípojku by se mi vrátily (možná) asi za 30 let.

V domě máme 2 plynové sporáky na vaření jídla a při porovnání ceny zemního plynu (přípojka) s menší výhřevností a ceny propan-butanu (tlakové lahve) jsou tyto náklady prakticky stejné.



Ing. Petr Kolací:

1. S kotlem na spalování dřeva jsme velice spokojeni, ale:

- na 1 kW výkonu kotle a topnou sezonu je třeba 1 plnometr dřeva, t. j. při 25 kW výkonu kotle 25 plnometrů dřeva

- na uvedené množství je při výšce hranice 1, 5m potřeba plocha 33m$^2$

- cena 1m$^3$ palivového dřeva včetně dopravy z Úhonic je v současné době cca 360 Kč. Na topnou sezonu je třeba dřeva za 9 000 Kč

- zpracování 1 m$^{3}$ dřeva až po naložení do kotle představuje zhruba 2, 5 až 4 hod. práce. Na 25 m$^{3}$ je třeba 62, 5 - 100 hod. práce, ohodnoceno např. 60 Kč/hod. se jedná o 3 750 - 6 000 Kč. Doplňující informací je údaj o hmotnosti dřeva: 1m$^3$ má hmotnost 450 - 800 kg podle druhu a vlhkosti

- pro zpracování dřeva je třeba pila:

- motorová řetězová pila . . . . . . . . . . . . . cca 10 000 Kč

- el. řetězová pila . . . . . . . . . . . . . . . . . . cca 4 500 Kč

- okružní pila . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . cca 15 000 Kč

- provoz kotle na dřevo vyžaduje nepropustné stěny komínového průduchu. Případné vyvložkování komína stojí 1 000 Kč/1m, což u běžného rod. domku dělá 9 000 Kč

Uvedené náklady na topení dřevem je možné snížit např. vlastní dopravou, druhem zakoupeného dřeva (palivové nebo použité stavební) apod.

Závěrem je třeba říci: kdo je opatrný na manuální práci, ať si kotel na dřevo nepořizuje.

2. O využívání plynu na topení jsme uvažovali, ale při zvážení jeho současné a předpokládané ceny v budoucnu pro nás využívání plynu k topení pravděpodobně nebude možné.

Ondřej Jelínek


next up previous
Next: Zamyšlení o čase Up: Napište nám . . Previous: Márnice na chýňském hřbitově
2006-10-06