next up previous
Next: Krátké zprávy Up: Zahrádka a zvířata Previous: Závěr

Kočky a jejich soužití s člověkem

V odborné literatuře se stále traduje informace, že domestikace psů je úplnější než domestikace koček, a jako důvod se přinášejí důkazy o tom, jak delší dobu žije pes ve společnosti člověka než kočka. Nepatřím mezi ty, kteří za každou cenu pochybují, ale některé mé zkušenosti s kočkami naznačují, že některé domácí kočky v míře přiblížení se člověku za psy rozhodně nezaostávají. Jejich potřeba kontaktu s člověkem je až obdivuhodná. Tento stav je zvlášť patrný v době porodu, kdy nejedna budoucí kočička maminka potřebuje k navození pohody tolik potřebné k rození svých kočičích dětí velmi blízký kontakt svého lidského partnera nebo kamaráda, určitě spíše než pána. Nutnost spoluúčasti člověka na dění je tak velká, že jsou i takové kočky, které se uklidní až tehdy, když je člověk v jejich nejtěžší chvilce drží za pacičku. Může se také stát, když člověk nechápe, o co jde, že rodící kočka za ním stále chodí a mňoukáním ho upozorňuje na svůj problém, až začne vlastní porod a první kotě se narodí třeba uprostřed kuchyně, místo někde v pelíšku. Jiné kočičí maminky se zase přijdou se svými koťaty co nejdříve po porodu pochlubit a také upozornit svého člověka, že mu přibyly načas nové starosti. Jednak se musí spolupodílet na výživě nového přírůstku a potom se postarat o jeho rozdělení mezi hodné lidi, kde se kočičí děti budou mít dobře.

Další zajímavou kapitolou kočičí náklonnosti je obdarovávání člověka různými milými pozornostmi, jako je čerstvě ulovená myš, pokud možno ještě živá, nebo králíček z vlastní králíkárny. Je pochopitelné, že lidé nemají moc pochopení pro takové dárky, ať už je to myš v chodbě a nebo budoucí pečínka. Snadno se dá domyslet, že ani kočka nerozumí tomu, proč se místo nadšení dostavila hysterická etuda.

Bude asi potřeba se zamyslet nejen nad archeologickými vykopávkami, než se vyřkne úsudek o tom, nakolik jsou kočky domestikované a nakolik ne, ale i nad tím, že pes je zvíře žijící ve smečce, a proto mající úplně jiné sociální projevy než kočka žijící v páru nebo samostatně převážně životem nočního lovce. Je potřeba zvážit stereotypy chování obou živočišných druhů a na základě toho pochopit, čeho jsou schopné, a s tím srovnat jejich chování vůči člověku, které je daleko za chováním ochočených zvířat, která ale nemají těsný kontakt s člověkem.

MVDr. Miloš Kozák


next up previous
Next: Krátké zprávy Up: Zahrádka a zvířata Previous: Závěr
2006-10-06