next up previous
Next: Zahrádka a zvířata Up: Napište nám... Previous: Pomoc Štěchovicím

Povodeň v Čechách roku 1890

Při srpnové povodni a po ní, vlastně ještě i nyní, vychází v denním tisku řada článků a úvah o příčinách tohoto jevu, o tom, jak se člověk může tomuto živlu bránit, a o tom, co všechno si lidé sami způsobili a co zanedbali. Některé tyto články, ať napsané odborníky nebo novináři, obsahují řadu závěrů, se kterými se mi nedaří se ztotožnit.

Jsou to především úvahy o tom, jak lidé svojí činností přispívají k tomu, že tato letošní povodeň a ta před pěti lety byly tak ničivé. Stejně jako oni si myslím, že například masivní meliorace pozemků, narovnávání toků, odstraňování zeleně na březích řek a potoků se mají dělat s podstatně větším citem, často raději vůbec ne. Naštěstí dobu těchto necitlivých zásahů máme za sebou a úpravy krajiny se většinou provádějí odborněji a s větší pokorou k přírodě.

Měl jsem dojem, že často i odborníci, o novinářích ani nemluvě, si nedají tu práci, aby se podívali do historických záznamů a blíže se seznámili s dějinami tohoto fenoménu.

Vzpomněl jsem si, že mám i ročník 1890 svázaných týdeníků Zlatá Praha. Připomenu, že jsem z tohoto časopisu čerpal látku pro článek o stavbě Vyšehradského tunelu. Tato stavba má s tématem povodní přímou souvislost. Zde pokračovala regulace břehů Vltavy, která byla prováděna jako ochrana proti povodním.

V ročníku 1890, v zářijových číslech, jsem opravdu našel řadu kreseb, fotografií a článků o tehdejší povodni, jejích následcích a pohled do historie povodní v Čechách.

Z toho, co jsem se dočetl, jsem pro Vás vybral to, co považuji za nezajímavější. Čím se povodeň z roku 1890 podobá té letošní, která přišla po 112 letech? Za prvé je to rozsah území, které bylo zaplaveno tehdy a nyní. V článcích je popsáno, že byly zaplaveny Č. Budějovice, Písek, Plzeň, Týn n. Vltavou, Praha, Mělník, Litoměřice, Třeboň - zde došlo k protržení hráze rybníku Svět, dál povodeň postupovala do Ústí n. Labem a jeho okolí. Výčet těchto míst jako by byl napsán letos.

Zdá se, že stejně jako letos došlo v oblasti jižních Čech k obrovskému nahromadění dešťových mraků, které, zadrženy na tomto místě vlivem atmosférických jevů, se zde v krátkém čase vyprázdnily.

Odborníci z oboru meteorologie letos tento jev popsali tak, že k němu dojde, když nastane souběh několika nepříznivých vlivů na jednom místě a ve stejném čase. Obvykle se objevují samostatně a potom k takové katastrofě nedojde.

Zadruhé se obě povodně podobají tím, kdy k nim došlo. Letos to bylo kolem poloviny srpna, v roce 1890 to bylo od 2. do 5. září. V popisu této události z roku 1890 se ale dočteme, že vydatné lijáky byly už v polovině května a potom pršelo celý srpen!

Čím se tyto povodně odlišují? Především tím, že v r. 1890 byl vážně poškozen Karlův most. Obrovské množství dřeva - buď jednotlivé klády, nebo celé vory, se nahromadily na pilířích mostu, takže nakonec nevydržely tlak tři mostní oblouky. Do Vltavy se zřítily také sochy sv. Františka Xaverského a sv. Ignáce od Ferdinanda Brokofa. Tuto katastrofu tehdejší Pražané vnímali asi tak, jako požár Národního divadla, jako tragedii českého národa.

Časopis Zlatá Praha přinesl historii povodní v Čechách, já jsem vypsal přehled povodní pro čtenáře Chýnovin. Každý si udělá vlastní úsudek o tom, jestli to, co nás letos potkalo, je něco výjimečného a nebo, jestli jsme naopak neměli spoustu let neuvěřitelné štěstí, když se nám tato katastrofa vyhýbala.

Výčet povodní je uveden v souvislosti s historií mostů v Praze a jejich poškození povodněmi. První most (podle Zlaté Prahy) byl postaven r. 795 - tento most byl dřevěný. Legenda o sv. Václavovi uvádí, že když přenášeli jeho tělo r. 939, byl stržen povodní. Roku 1118, za knížete Bořivoje, byla ohromná povodeň, která vystoupila několik loktů nad most. Roku 1159 byl dřevěný most opět stržen. Po něm byl postaven první kamenný most, Juditin, který byl dokončen r. 1167. Tento most stál jen o pár metrů níže po proudu než pozdější Karlův.

Juditin most byl poškozen jarní povodní r. 1342. Most byl pobořen ledovými krami tak, že zůstala pouze asi jeho třetina celá. V tomto stavu nalezl Juditin most Karel IV. při svém příchodu do Prahy. To ho vedlo k rozhodnutí postavit mohutnější a pevnější most, který by odolal největším povodním. Základy Karlova mostu byly položeny 9. července 1357. Karlův most byl už v r. 1367 ohrožován povodní a měl poškozen jeden pilíř - pouhých deset let od svého založení! Další povodeň byla r. 1432 - most byl poškozen na třech obloucích. Roku 1501 byl opět poškozen, další povodeň byla v letech 1612, 1613. Při povodni r. 1784 byl most poškozen tak, že musely být kolem tří pilířů nasypány hráze, vyčerpána voda a ty od základů opravovány. Hned další rok, 1785 byla povodeň, která úplně odplavila ostrůvek s kaplí sv. Jana, který byl po proudu pod Karlovým mostem.

Další velké povodně byly v letech 1845, 1862, 1872. Tak mě napadá, že jsme měli dosud velké štěstí...

Pavel Fousek


next up previous
Next: Zahrádka a zvířata Up: Napište nám... Previous: Pomoc Štěchovicím
2006-10-06