next up previous
Next: Vrátí se cesty do Up: Napište nám ... Previous: Nejlevnější je energie, kterou

Sokol v Chýni

Vzpomínám si, že jsem začala cvičit v chýňském Sokole v roce 1929 - 1930. Žákovský oddíl vedly sestry Horákovy, Jindřiška, provdaná Rajtorová, a Márinka, provdaná také Rajtorová. Jejich otec bratr Štěpán Horák byl tehdy starostou Sokola i obce. Skoro všechny děti chodily na cvičení, které bylo 2x týdně.

Sokol jako organizace byl rozdělen na župy a my jsme byli župa podbělohorská. Naše župa měla družbu na Slovensku se župou pohronskou. V roce 1936 jsme se zúčastnili župního sletu v Banské Bystrici ve složení: starosta Štěpán Horák, dorostenky Jiřina Fousková, Marie Houšková, Marie Hášová a členka Vlasta Valtrová. Náčelníkem Sokola byl tehdy bratr Richtermuc, který se velice aktivně podílel na všech akcích, ať už to bylo cvičení nebo výlety na kolech.

V té době byl na naší škole řídící učitel Josef Knop, který se velice zasloužil o kulturní život v obci. Jeho přičiněním se hrálo divadlo a byl založen pěvecký kroužek.

Veřejná vystoupení a cvičení se prováděla buď u Fingerhutů na dvoře, který byl velice prostorný, s podporou bratra Fingerhuta nebo na dvoře u Jahodů. Pamatuji se, že před válkou se konaly dožínky, kterých se zúčastnila skoro celá obec. Dále se pořádala veřejná vystoupení sokolů jako příprava na slety za velké podpory bratrů a sester z Hostivice, kteří nám chodili pomáhat s nacvičováním velice obětavě.

Asi v roce 1933 jsme cvičili na sletu za žáky, v roce 1938 pak jako dorost a členstvo (tzn. dospělí).

Za války jsme hráli divadlo, které bylo u všech velice oblíbené. Vedl nás bratr Rudolf Holý, nájemce Chýňského dvora. Muži nastudovali Jízdní hlídku. Byli zde zastoupeni i starší muži a s touto hrou slavili velké úspěchy jak doma, tak i při vystoupeních v Dušníkách a jiných obcích.

V době války se pořádaly také dožínky, nácvik vedli bratr Himl a sestra Siegerová. Po válce v r. 1948 jsme jeli do Prahy na poslední slet a pak následoval útlum Sokola.

Sokol pořádal v zimě velké a slavné plesy. Po válce to pak byly šibřinky, což byl vlastně maškarní ples s určeným tematickým zaměřením a s půlnočním představením. Nácvik první dva roky vedla sestra Siegerová. V dalších letech jsem se toho ujala já s Hankou Chaloupkovou. My jsme též v roce 1950 nacvičily poslední dožínky, kterých se účastnilo vedení již zemědělského družstva Láďa Rajtora a František Kohout, a pak jsme v letech dalších vedly nácviky májů, které se v trochu jiné podobě dochovaly dodnes.

Marie Fantová


next up previous
Next: Vrátí se cesty do Up: Napište nám ... Previous: Nejlevnější je energie, kterou
2006-10-06