next up previous
Next: Historické stavby okresu Up: O historii obce a Previous: O historii obce a

Rok 1781 - 1848 - pokračování

Posledním robotním patentem z roku 1775 byly upraveny povinnosti poddaných k vrchnosti. Domkářům byla snížena robota z 36 dní na 13 o žních, sedlákům z 80 dní na 13 o žních, ale byla zvýšena pěší robota domkářům, rozvržená během roku na sázení a vybírání brambor, sušení sena a otavy, okopávání zeleniny, odvodňování, úklid ve dvoře, čištění polí od plevele a škůdců. Robotu řídil a odpracované hodiny potvrzoval šafář.

Potrava skládala se ze žitného chleba, převládala moučná a mléčná strava, pečivo, luštěniny, brambory, sýr, zelí. Maso bylo jen o nedělích a svátcích, u bohatších i ve všední dny. Pila se voda, při těžších žňových pracech pivo, v selských rodinách se pila též káva.

Hostinský byl zároveň řezníkem, a protože v obci nebyl ani mydlář a pekař, směl hostinský obchodovat se svíčkami a pečivem. Pivo byl povinen odebírati ze strahovského pivovaru, pálenku z úhonické vinopalny. Robota byla poměrně nízká - 2 dny ve žních, jinak pomoc při sekání ledu.

Za vlády Josefa II. (1780 - 1790) bylo zrušeno nevolnictví. V té době se provádělo přesné vyměřování zemědělské i nezemědělské půdy, zařazování do bonitních tříd.

Chýňští domkáři byli vesměs bezzemci, vyjma kováře v čp. 14.

Z řemesel se uvádí švec, krejčí, zedníci.

U dvora pracovali skotáci, oráči, nádeníci, mlatci.

Přetištěno z publikace Hospodářský a sociální vývoj obce Chýně. Vědecká práce zemědělského muzea. Autor: Jaroslava Střesková, dipl. historička.


next up previous
Next: Historické stavby okresu Up: O historii obce a Previous: O historii obce a
2006-10-06