next up previous
Next: Z práce obecního zastupitelstva Up: O historii obce a Previous: O historii obce a

Kapitalismus 1848 - 1948

Hospodářská agenda chýňského dvora se dochovala jen zlomkovitě, neboť chýňský dvůr byl pronajímán. Politickou a soudní agendu převzaly státní úřady. Soupis obyvatel vedl pro každou obec své farnosti úhonický farář. Kronika, kterou vedli převážně chýňští učitelé, byla založena teprve za republiky.

Chýně patřila k soudnímu okresu Unhošť a ve věcech politických pod okresní hejtmanství v Kladně. Tato správní organizace trvala až do roku 1949.

Roku 1848 byla zrušena robota a ostatní feudální závazky vůči vrchnosti, probíhala přeměna feudálních panství v kapitalistické velkostatky. Zrušením roboty se snížil stav pracovních sil a bylo nutno najímat větší počet pracovníků, zakoupit potahy náhradou za potahy robotní. Tím se náklady zemědělské velkovýroby zvýšily. Velkostatky byly nuceny hledat výhodnější formy hospodaření, a tak se zavádí používání průmyslových hnojiv, odstraňování úhorů, rozšiřování pícnin, zavádění strojů. V Chýni probíhal tento proces již v 50. letech. Běžně se pěstovaly brambory, luskoviny a pícniny, zejména jetel, v malém množství i vojtěška, dále řepka a konečně cukrovka. Strahovský klášter však nestačil tempu kapitalistického podnikání v zemědělství a snažil se některé dvory výhodně pronajmout, hlavně ty, kde se dařilo pěstování cukrovky. Roku 1859 byly pronajmuty dvory Chýně a Nebušice cukrovarníkovi Jindřichu Dinglerovi na dobu od 1859 do 1872. Již předtím držel r. 1856 chýňský dvůr v nájmu pražský hostinský Petr Frasler. V letech 1877 - 1924 náležel dvůr ruzyňskému cukrovarníkovi Hugovi Strassernovi.

Přetištěno z publikace Hospodářský a sociální vývoj obce Chýně. Vědecká práce zemědělského muzea. Autor: Jaroslava Střesková, dipl. historička


next up previous
Next: Z práce obecního zastupitelstva Up: O historii obce a Previous: O historii obce a
2006-10-06