next up previous
Next: Možnosti regulace Up: Napište nám ... Previous: Kritika

Uhlí, nebo čistý vzduch?

Dnešním článkem reaguji na dvě věci: Jednak na skutečnost, že se chystá zavedení plynu do naší obce. A také na článek v minulých Chýnovinách, který Ondřej Jelínek nazval Dřevo, nebo plyn?. I proto název mého článku Uhlí, nebo čistý vzduch?.

Považuji za nutné hned v úvodu říci, že O. Jelínek před napsáním svého článku věnoval mnoho času sbírání údajů o kotlích, palivech, dalších zařízeních pro vytápění. Na výstavě AQUA-THERM 2000 obešel mnoho stánků výrobců kotlů, regulace, získal vzorky pelet, zabalil je do sáčků a rozeslal nám s Chýnovinami. S těmito nasbíranými fakty pracuje ve svém článku objektivně. Za práci, kterou přípravě tohoto článku věnoval, klobouk dolů.

Pro mne se jeho práce stala impulzem k napsání tohoto článku, ve kterém budu jednak reagovat na některé části článku předcházejícího a také bych chtěl přinést další fakta, která by měla našim spoluobčanům pomoci při rozhodování o tom, jaký kotel a na jaký druh paliva zvolit.

O. Jelínek ve svém článku zúžil otázku výměny paliva pouze na možnost výběru mezi plynem a dřevem.

Jsem přesvědčen, že hlavní otázka, kterou si musíme položit, je: uhlí, nebo jiná paliva?

A právě tuto otázku může pro většinu domácností vyřešit provedení rozvodu zemního plynu v celé obci. Jestli tato obec má nějaký velký problém mimo devastace jejího okolí, pak je to právě dosud převažující způsob vytápění. Kotle a kamna na hnědé uhlí. A právě změna paliva pro vytápění bude znamenat kvalitativní skok ve zlepšení životního prostředí v naší obci.

Tento krok se dá přirovnat v obecním měřítku k odsíření uhelných elektráren a zastavení provozu těch nejhorších v měřítku celostátním. Je prokázáno, že za posledních 10 let se kvalita ovzduší v České republice výrazně zlepšila. To se ale v topné sezoně na území naší obce nijak neprojeví. Vyjít si do vsi po 18. hodině je opravdu silný zážitek!

Po tomto úvodu by se mohlo zdát, že jediný dobrý zdroj vytápění je plynový kotel. Naopak jsem přesvědčen, že kvalitní kotle na dřevoplyn, kvalifikovaně obsluhované, jsou velmi dobrou alternativou. Ale také další typy, například elektrické akumulační kotle, elektrické vytápění pomocí tepelného čerpadla, hybridní elek. vytápění, kotle na lehký topný olej, na propan-butan představují hodnotné alternativy, o kterých by měli majitelé domů vědět při rozhodování o svém zdroji pro vytápění.

Věřím, že se někteří rozhodnou například pro kotel na dřevoplyn, ale otázka nestojí tak, jestli dřevo, nebo plyn. O. Jelínek v minulém článku uvedl příklad prostorové náročnosti pro uložení dřeva. Také uvádí, že je třeba mít zásobu na dva roky, aby dřevo stačilo vyschnout. Vzhledem k údajům výrobců kotlů o přípustné vlhkosti si myslím, že dvouletá zásoba je málo. Přesto s ní budu pracovat při výpočtu, který jsem pro vás připravil pro hypotetický případ, že by většina majitelů domů v Chýni dala na doporučení z minulého článku.

Zde je příklad:

Počet domů s kotlem na dřevoplyn: 150
Průměrný výkon kotle: 25 kW
Průměrná spotřeba (dle údajů z min. článku): 1 prm/1kW/1rok (prm = prostorový metr)
Zásoba dřeva 1 domu na 1 rok: 25 prm
Zásoba dřeva 1 domu na 2 roky: 50 prm
Zásoba pro 150 domů na 2 roky: 7 500 prm
Hranice dřeva, 2 m vysoká, by měla délku: 3 750 m
Váha této zásoby při váze 1 prm 490 kg: 3 675 000 kg
To je: 3 675 tun

Toto množství by muselo dovézt buď 368 aut s nosností 10 tun nebo 1225 aut s nosností 3 tuny (Avie). To znamená, že by dřevo muselo dovážet 1,7 Avie každý den v roce, ne pouze v topné sezoně. Takže by přestaly páchnout kotle na uhlí, ale o to víc nákladních aut by muselo přijet ke každému z hypotetických 150 domů. S tím souvisí dostupnost palivového dřeva a jeho cena. Údaje z článku O. Jelínka vypadají příznivě a pocházejí od firmy, která dřevo prodává v blízké vesnici. Jenomže po krátkém provozu takového počtu kotlů v jedné obci by se zásoba palivového dřeva rychle vyčerpala a nastal by naprosto přirozený jev: stoupla by cena paliva a zároveň by se zvětšovala vzdálenost míst, odkud by bylo nutné dřevo dovážet, což znamená zvyšování nákladů na dopravu, které je nutno započítat do ceny paliva.

V této obci může být v budoucnu provozováno větší množství kotlů na dřevo pouze za předpokladu, že by se někdo rozhodl pěstovat na polích rychlerostoucí dřeviny a teprve v době jejich první těžby by mohla vzniknout dostatečná nabídka tohoto paliva. To je ovšem záležitost trvající řadu let a závislá na tom, jestli se nějaký majitel polí pro něco takového rozhodne.

V daných podmínkách a v tomto čase se mi proto zdá jako nejschůdnější varianta topení plynem.

Pokusím se uvést hlavní výhody tohoto řešení:

1. Přes zdražení plynu, které je platné od 1. 1. 2001, patří cena energie z plynu k cenám někde uprostřed cenové stupnice paliv.

2. Provoz plynového kotle nevyžaduje žádné skladovací prostory, plyn přichází potrubím, jeho dodávka nevyvolává žádnou silniční dopravu v místě spotřeby, dodávka plynu do domu je plně starostí dodavatele, který se také mimo topnou sezonu musí starat o vytváření potřebné zásoby.

3. Provoz plynového kotle je zcela automatický, nevyžaduje téměř žádný čas provozovatele.

4. Tato vlastnost - automatický provoz - společná i kotlům na další paliva, umožňuje automatizovat provoz celého topného systému. To v praxi znamená, že mezi kotel a topný systém se vloží směšovač, vybavený servopohonem a řízený automatickým ekvitermním regulátorem. Tento regulátor měří venkovní teplotu, teplotu topné vody namíchané směšovačem a v průběhu času plynule nastavuje šoupátko směšovače tak, aby teplota vody proudící do radiátorů měla vždy takovou úroveň, která odpovídá venkovní teplotě a nastaveným parametrům. Obrazně řečeno to znamená, že například při venkovní teplotě -10 $^{o}$C nebo při venkovní teplotě +10 $^{o}$C bude vždy ve vytápěném domě 21 $^{o}$C. Zároveň je regulátor vybaven spínacími hodinami, na kterých je možno nastavit časový program, podle kterého se budou střídat dva topné režimy - například pro den 21 $^{o}$C a pro noc 14 $^{o}$C (nebo režim úplného vypnutí). Tento program je možné využít i v době, kdy všichni odcházejí z domu. Na tu dobu se opět zvolí tlumený režim a s dostatečným předstihem před návratem prvního obyvatele se přepíná do vyššího režimu tak, aby byl dům příjemně vytopen. Popsané řešení má tyto výhody:

a) Díky použití směšovače může být kotel udržován vlastní automatikou v optimálních teplotách, např. 70/90$^{o}$C. Tím je chráněn před nízkoteplotní korozí a v případě, že je připojen ohřívač na teplou užitkovou vodu, může být voda ohřívána na potřebnou teplotu.

b) Automatická regulace podle venkovní teploty, plynule udržující teplotu topné vody na optimální úrovni, umožňuje při správném seřízení a využití dosáhnout úspory paliva nejméně 20 % v porovnání se systémem bez regulace. Znamená to, že se topí pouze v čase, kdy je to třeba, a tak, jak si uživatel nastaví.

5. Dalších významných úspor je možno dosáhnout tím, že například velký rodinný dům obývaný dvěma generacemi rozdělíme na dvě topné zóny, z nichž každá bude řízena samostatnou regulací. To znamená jiný časový a teplotní program pro mladou rodinu, která odchází do zaměstnání a do školy, a jiný pro starší generaci, která tráví většinu dne doma. Pokud se celý dům vytápí podle potřeby starších, v té části, kde přes den nikdo není, se topí zbytečně. Temperování této části v případě použití samostatné regulace by vyžadovalo pouze zlomek nákladů. Využitím tohoto řešení se úspory dále zvyšují. Stejný systém regulace je namístě využít v případě, že v domě se bydlí a zároveň jeho část slouží k provozování živnosti. Bytová část a část určená k podnikání mají opět úplně jiný časový a teplotní režim.

6. Plynové kotle, které vyrábí řada domácích firem nebo které jsou dováženy většinou z vyspělých průmyslových zemí, jsou výrobky vyráběné podle velmi přísných kritérií. Zákon, který tyto požadavky určuje i pro jiné výrobky, je doplněn samostatnou vyhláškou, která přesně určuje, jaké vlastnosti tento výrobek musí mít. Zároveň určuje, že všechny tyto kotle, ať tuzemské výroby nebo dovážené, musí být vyzkoušeny v akreditované zkušebně. Teprve po této zkoušce je vystaven certifikát povolující výrobu a prodej těchto kotlů. Výrobce je povinen na každý kotel umístit příslušnou značku potvrzující tuto certifikaci. Tyto vysoké požadavky jsou dány tím, že se jedná o zařízení nebezpečné dvakrát, protože spaluje plyn a zároveň je to elektrické zařízení. Zkušebny posuzují výrobek ze dvou hlavních hledisek:

a) že je bezpečný ve svém provozu, že jeho provoz je zcela automatický

b) z pohledu účinnosti a kvality spalování, měří se množství emisí podle velmi přísných norem.

Na plnění těchto kritérií dohlížejí dvě instituce: Česká obchodní inspekce a Česká inspekce životního prostředí. Obě tyto instituce mohou výrobcům nebo dovozcům při neplnění požadavků udělovat vysoké pokuty. Tyto skutečnosti a zároveň ostrý konkurenční boj na trhu topenářské techniky nutí výrobce prodávat pouze výrobky vysoké kvality a za rozumné ceny.

7. Plyn je také možné využít k ohřevu teplé užitkové vody. V nabídce výrobců jsou buď kombinované kotle se zásobníkem vody nebo samostatně fungující zásobníky, které jsou provozovány celý rok na rozdíl od kotle. Obě tato řešení mají svoje výhody a nevýhody, investor si musí ujasnit, jak bude využívat tato zařízení a podle toho se rozhodnout.

8. Nabídka plynových topidel se dělí na tři hlavní skupiny: stacionární kotle, průtokové kotle (závěsné), lokální topidla (podokenní jednotky).

Využití těchto provedení lze zjednodušeně doporučit zhruba takto: Stacionární kotle - obvykle náhrada kotle na uhlí nebo koks. Zde je třeba určitě využít instalaci směšovače. Závěsné kotle - spíše do bytových domů pro etážové vytápění. V případě využití pro vytápění celého domu instalovat rozdělovač a sběrač, které umožní použití směšovače. Lokální topidla - pro malé byty (např. o dvou místnostech, kde není teplovodní vytápění). Nevýhodou je hyzdění fasády - otvor pod oknem.

9. Regulační prvky lze pořídit za velmi rozumné ceny a navíc i postupně. Se stoupající cenou energií se návratnost této investice zrychluje. Vyšší cena paliv, ať jakýchkoliv, přinese jeden efekt - lidé budou muset více šetřit a tím nejlépe přispějí ke zlepšování životního prostředí. Technika jim nabízí spoustu možností.



Subsections
next up previous
Next: Možnosti regulace Up: Napište nám ... Previous: Kritika
2006-10-06